Co ovlivňuje nosnost vozíku a na co si dát pozor?

Rozdíl mezi jmenovitou a skutečnou nosností

Při provozu vysokozdvižných nebo nízkozdvižných vozíků je třeba rozlišit jmenovitou a skutečnou nosnost (také zbytková nosnost). Běžně se jmenovitá nosnost označuje jako nosnost vozíku. Pojem „nosná síla“, často používaný v této souvislosti, je ovšem chybný.

Skutečná nosnost a jmenovitá nosnost jsou navzájem závislé a musí se proto posuzovat vždy společně:

• Jmenovitá nosnost označuje hranici maximálního zatížení vozíků resp. jejich nosných prvků břemene (vidle), ale také ráfky nebo pneumatiky. Uvádí se v kilogramech a souvisí s vlastní hmotností vozíku. Dynamické síly se neberou v úvahu.
• Ze skutečné (zbytkové) nosnosti se odvozuje správné dimenzování vozíku nebo přepravovaného zboží. Zbytková nosnost se u nízkozdvižných vozíků nebo tahačů nepoužívá. U nízkozdvižných vozíků se používá pojem jmenovitá nosnost a u tahačů tažná síla.

Těžiště břemene - bezpečný zdvih a pohyb

Pokud má vozík přepravovat rovnoměrně rozložené břemeno, je jeho těžiště (T) uprostřed – za předpokladu, že přepravované břemeno má krychlový, kvádrový nebo válcový tvar.

Mechanismus mezi přepravovaným břemenem a vozíkem odpovídá situaci na páce:

• Nosnost přitom závisí na těžišti (T): Čím delší, vyšší a širší je břemeno, tím více ovlivňuje těžiště vozíku.
• Nosnost klesá se vzrůstající výškou zdvihu a odstupem těžiště břemene.

Jakmile vozík uchopí břemeno, může se v otočném bodě (D) své nosné osy teoreticky převrátit. Zde působí moment břemene. Tento moment se skládá z hmotnosti břemene (kg) včetně odstupu těžiště břemene (mm) a rozměru konstanty zařízení od středu nosné osy k přední hraně paty vidlí.

Na protější straně bodu otáčení působí v protisměru síla vlastní hmotnosti (kg) vysokozdvižného nebo nízkozdvižného vozíku. Ve spojení s rozvorem kol, tedy délkou ramene síly (mm) tvoří tzv. moment síly.

Toto fyzikální chování se dá vyjádřit ve formě vzorců podle principu páky:

• Moment břemene (M) = hmotnost břemene (Q) x rameno břemene (c + x)
• Moment síly (M) = síla (F) x délka ramene síly (h)

• Odstup těžiště břemene (c) = vzdálenost těžiště břemene od zdvihového zařízení
• Odstup břemene (x) = vzdálenost od středu přední osy ke zdvihovému zařízení (např. patě vidlí)
• Těžiště břemene (LP) = délka transportovaného břemene / 2

Jakmile se zvýší odstup těžiště břemene, sníží se automaticky skutečná nosnost vozíku. Takové situace mohou vzniknout např. z důvodu nevhodné polohy palety na vozíku, i když zatížení palety zůstává stejné. V takovém případě se může vozík převrátit, ačkoliv předtím stejná břemena bez problémů vyložil. Zbývající zbytková nosnost vozíku už nestačí:

U nerovnoměrných břemen je zcela nezbytné naložit těžší stranu vždy směrem k patě vidlí. Tak je odstup těžiště břemene nejmenší. Je rovněž nutné dbát na to, aby břemeno před transportem vždy doléhalo na patu vidlí.

Normovaný odstup těžiště břemene pro vysokozdvižný vozík se jmenovitou nosností až 10.000 kg se skládá následovně:

• břemena do 1.000 kg: 400 mm
• břemena 1.001 až 5.000 kg: 500 mm
• břemena 5.001 až 10.000 kg: 600 mm

Těžiště břemene u různých vozíků

Vysokozdvižné a nízkozdvižné vozíky se dělí do tří různých skupin. Ty se odvozují ze vztahu mezi základnou kol a polohou těžiště břemene: