Obchodní dům IKEA na Černém Mostě v Praze 9 byl třetím zákazníkem společnosti Jungheinrich, který si po zavedení systému ISM před několika lety v nabídce firmy tato zařízení do svých vozíků pořídil. Po mladoboleslavské automobilce a libereckém Makru se tento systém objevil i ve žlutých strojích, které byly dodány na Černý Most v souvislosti s otevřením pobočky.
V současnosti zde provozují deset vozíků značky Jungheinrich, především dva vykladače, pět vozíků s výsuvným sloupem a elektrické paletové vozíky. Byly přímo zakoupeny a IKEA k nim pořídila full servis, který zajišťuje nejrychlejší servisní služby takříkajíc 24 hodin denně.
Jak na poškozené zboží? Pořiďte si ISM!
Na Černý Most jsme přijeli proto, abychom zjistili, jak se více než pětiletý provoz ISM, tedy systém monitorování provozu vozíkové flotily, promítl do praxe u tohoto prodejce nábytku a jak ovlivnil jeho náklady. Hlavním důvodem, proč se v roce 2005 do již zakoupené techniky moduly vmontovávaly, byla snaha šetřit náklady. Jaké?
Vedoucí logistiky Jan Hromas i vedoucí skladu Pavel Švejnoha uvádějí, že v počátečních měsících po otevření pobočky zaznamenali vyšší procento poškozeného zboží během manipulace ve skladu i zavážení do regálů, než byl průměr v IKEA u nás i jinde v Evropě. „U nás nejde primárně až tolik o to, jestli dojde k nárazu vozíku jako takového. Protože většinu takových nárazů vozíky přežijí bez úhony, na to jsou dostatečně robustní. Problémem je, že jak nábytek, tak další výrobky, které se v IKEA prodávají, jsou často křehké.“ Ať už se jedná o zboží ze skla, keramiky, křehčích plastů a podobně. Ani náraz vozíku s paletou dřevených výrobků nemusí přinést zboží nic dobrého.
„IKEA nás tehdy v souvislosti s poškozováním zboží oslovila, jestli nemáme nějaké řešení. Jejich problém spočíval v tom, že bylo složité dohledat, kdo a kdy se zbožím nešetrně manipuloval,“ vzpomíná Radim Horák, specialista Jungheinrichu na systém ISM. „Před pěti šesti lety jsme jako jedni z prvních v Evropě byli naší německou centrálou požádáni o otestování a nasazení ISM. A protože systém splňoval dokonale požadavky IKEA, rozhodli jsme se ho IKEA nabídnout. No a přestože byl vlastně úplnou novinkou a nikdo s ním ještě tenkrát neměl zkušenosti, ukázalo se, že to byl krok správným směrem. I díky pomoci a trpělivosti vedení logistiky v IKEA - musím jmenovat ještě pana Milfajta - se počáteční problémy podařilo odstranit a masivní markentingová propagace, kterou jsme poté zahájili, již mohla být podepřena spolehlivostí a flexibilitou celého ISM systému.“
Návratnost investice: rok a půl
IKEA má jako obdobné obchodní domy s celotýdenní a téměř celodenní otevírací dobou systém zásobování přes noc. Od 22. hodiny večerní do desáté dopolední vládne na rampách a ve skladech největší provoz, kdy se lidé i technika v podstatě nezastaví. Pokud byste měli možnost nahlédnout do zákulisí, ještě minutu před otevřením pojíždějí vysokozdvižné vozíky i elektrické paleťáky uličkami, kudy za pár minut začnou procházet zákazníci. S úderem desáté je už většina strojů zaparkovaná.
Během noční směny je nutné vyložit kamiony a doplnit veškeré položky do všech pozic ve všech regálech, odshora až dolů. Tisíce jednotlivých položek, od celých palet až po jednotlivé krabice a balení, musí personál umístit přesně na místo, kde je pak zákazník bez problému najde.
Není divu, že vozíky projíždějí objektem od vykládacích ramp k regálovým systémům co nejrychleji. Při takovém provozu docházelo v počátečních měsících k již zmiňovanému poškozování zboží.
„Vysoké náklady na poškozené zboží nás nutily hledat řešení a ISM nám zcela vyhovovalo,“ říká vedoucí skladu Pavel Švejnoha. „U nás byl totiž průměr ztrát výš, pohybovalo se to kolem 0,45 procenta z obratu. Od okamžiku, kdy jsme zavedli ISM, klesl údaj na 0,35, což je více než čtvrtinový pokles. Dostali jsme se tím pádem pod celofiremní průměr a patříme k lepším prodejnám IKEA ve statistikách,“ hodnotí zavedení ISM vedoucí skladu.
Účelem ISM bylo při správě své flotily snížit jak náklady na opravu poškozených vozíků, tak zvýšit odpovědnost personálu při zacházení s technikou i přemísťovaným materiálem. Jak vedoucí logistiky, tak vedoucí skladu se shodují v názoru, že transparentnost a adresnost v tom, jak kdo z řidičů jezdí, se jim odrazila v lepším zacházení s vozíky, a také již zmiňovaných nižších ztrátách. „Dá se vcelku jasně dokumentovat, že nákup ISM pro retraky a čelní vozíky se vrátil zpět během roku a půl.“
ISM umožňuje pružnější využití techniky
Původně očekávali, že se namontování „černých skříněk“, které jasně ukážou, kdo se jak ke strojům chová, setká s nevolí, která zavádění podobných hlídacích systémů kdekoli jinde provází. „Řekli jsme lidem, jaký systém jsme zavedli,“ říká Pavel Švejnoha. „Přijali to poměrně samozřejmě. Hlavně ti, kteří k technice i manipulaci přistupovali zodpovědně i bez ISM. Teď se už nedalo vymlouvat a nikdo se nemohl za někoho a něco schovávat. Kdo jezdil dobře i předtím, byl v pohodě.“
Zpočátku bylo nutné naladit citlivost čidel, aby ISM nezastavoval vozíky například při přejezdu prahů nebo spár při najíždění do kamionů. „Pokud vozík zastaví, aniž by došlo ke kolizi, může ho zpětně aktivovat třeba bezpečnostní služba. V zápisu je pak uvedeno, že se nejednalo o kolizi,“ připomíná šéf logistiky Jan Hromas.
Na základě požadavku zákazníka systém propojil do počítače vozíky s ISM jak v obchodním domě na Černém Mostě, tak v externím skladu, který je vzdálený šest kilometrů. Lze tak povolovat přístup k vozíku lidem, kteří se střídají v práci na obou místech. Radim Horák přidává užitečný postřeh: „Systém ISM nemá ve svém programu výhradně Jungheinrich, ale jak jsme obeznámeni, konkurence řeší přístupy konkrétních pracovníků k vozíkům například zadáním osobního kódu. Víme však ze zkušeností, že se takovéto kódy velmi rychle zveřejní. Stačí, aby např. v době velikého vytížení a potřeby pružně reagovat si ho dva řidiči sdělili a spolehněte se, že se kód stane obratem všeobecně známým a je nesnadné kontrolovat, kdo v daném okamžiku se strojem jezdil.
Kromě toho je náš systém možné montovat do vozíků konkurenčních firem. Změníte-li dodavatele manipulační techniky, nemusíte se našeho systému vzdávat, nebo si ho naopak můžete pořídit k vozíkům jiných značek, které již provozujete.“
ISM mapuje v IKEA přirozeně i vytížení techniky a její ekonomické využití. „Jenže tady nelze přistupovat k získaným datům jen na základě vyhodnocení,“ říká Pavel Švejnoha a Radim Horák jeho slova potvrzuje. „Z hlediska celodenního používání nám vychází, že vytížení vozíků je kolem třiceti procent. Což je na první pohled hrozivé číslo, které jako by svědčilo o špatném využívání. Podle toho by bylo totiž logické, že snížím počet techniky a dostanu se na nějakých přijatelných 60 procent. Jenže právě během noční směny je zapojení vozíků stoprocentní a při menším počtu by lidé v žádném případě nikdy nestihli vše založit do regálů,“ připomíná ještě Jan Hromas. Dodává, že i tohle jim pochopitelně ISM ukazuje, ale takto lze údaje systému využívat a interpretovat jen tam, kde je provoz rozložený rovnoměrně po celý den a ne nárazový, jako v IKEA.
„V Jungheinrichu proto vědí, že na pravidelný servis se k nám jezdí až po druhé odpolední. Do té doby nelze vozíky odstavit, některé totiž ještě doplňují zbylé zboží.“